PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
THY CATAFALQUE se ke svému nynějšímu stylu dobrali poměrně kostrbatě. Ačkoli jsou označovaní za původní black metalovou formaci, která dospěla k avantgardě, byla bych s těmito škatulkami opatrnější. Něco, co dohromady kloubí metal jako takový, growling, čistý zpěv, elektroniku, folk i prvky vikingské hudby, se totiž dost dobře do žádného „šuplíku“ natlačit nedá.
Při prvním pohledu na stopáž nové desky „Róka Hasa Rádió“ se o mě začaly pokoušet mdloby. Více než hodina totiž symbolizuje pouze dvě věci – buď budete trpět (ať už postupně se vkrádající nudou, či prostě jen špatným poslechem), anebo čas uplyne tak rychle, že se ani nenadějete a paradoxně vám ve výsledku přemrštěná stopáž spíš udělá radost. Přiznejme si upřímně, že druhá možnost se stává téměř utopií. O to víc ale překvapí a potěší fakt, že tam, kde se snoubí originalita, skvělé nápady a rozmanitost, není „nic nemožné“.
Album je o to zajímavější, že je kompletně nazpívané v rodném jazyce – maďarštině, která zní u THY CATAFALQUE opravdu velmi dobře. Vokály jsou rovněž povedené, ať už máme namysli hlas Tamáse Kátaie nebo hostující Ágnes Tóth. Ostatně celá deska nemá nouzi o kvalitní přizvaná jména. Jako další jmenujme například kytaristu Zoltána Kónyaa a baskytaristu Balázse Hermanna z GIRE. Za zmínku by rozhodně také stál celkový design přebalu, který se se svou líbivou jednoduchostí, myslím nejen pro mě, stal lákadlem.
„Szervetlen“ začíná pozvolna, jako ambientní skladba, pokračuje téměř až black metalově, aby následně vyústila v jakousi elektrizující folkovou melodii. Vše se neustále mixuje, přidávají se hutné kytary i prvky elektroniky. V rozsáhlých kompozicích si libujeme i nadále – dvacetiminutová „Molekuláris Gépezetek“ má k nudě, přes svou úctyhodnou stopáž, několik světelných let. A někde na oné dlouhé cestě si vypůjčila také vesmír připomínající zvuky. Do folkové části skladby přesně zapadá hlas Ágnes Tóth, který dokresluje danou atmosféru. Závěr, spolu s další skladbou „Köd Utánam“, se však nese ve znamení metalu a zábavně tak rozptýlí sladší aroma. „Urhajók Makón“ nás svou náladou zavede více na sever, místy evokuje až vikingskou inspiraci. Roztančenější melodickou rovinou pokračuje také následující, čistě instrumentální, „Piroshátú“, která by, vzhledem ke svému stále se opakujícímu motivu, snesla kratšího trvání. Téměř po celou svou délku zůstává bez vokálu také povedená „Kabócák, Bodobácsok“. Skvěle by se hodila jako soundtrack k filmu. Klavírním koncem přesahuje do následující doom metalové skladby „Őszi varázslók“, která ze začátku evokuje album „Silent Ruins“ švédských ISOLE.
Říká se, že „závěr patří mistrům“ a u poslední skladby THY CATAFALQUE to vskutku platí. Je jednou z nejlepších, co na albu najdeme. Zvuk kapající vody uvede zklidňující „Fehér Berek“. Dost prostoru je zde ponecháno především nezkreslené kytaře a houslím.
O nedostatku rozmanitosti na „Róka Hasa Rádió“ mluvit opravdu nemusíme, ať už co do inspirace, či použitých nástrojů a zvuků. I přes svou délku deska rozhodně nenudí, ba naopak. Více než hodina strávená v její společnosti se stane příjemnou vzpomínkou na pocity, které rozhodně nebyly všední.
Rozmanitá avantgardní deska u které se určitě nebudete nudit. TIP!
9 / 10
Tamás Kátai
- vocals, keyboards, guitar, programs
János Juhász
- guitar
Attila Bakos (guest)
- vocals
Ágnes Tóth (guest)
- vocals
Balázs Hermann (guest)
- bass guitar
Zoltán Kónya
- guitar
Ádám Tóth
- violin
Anita Bíró
- violin
Andrea Derdák
- cello
Sándor Deák
- clarinet
Viktória Varga
- narration
1. Szervetlen
2. Molekuláris Gépezetek
3. Köd Utánam
4. Ûrhajók Makón
5. Piroshátú
6. Esõlámpás
7. Kabócák, Bodobácsok
8. Õszi Varázslok
9. Fehér Berek
Rengeteg (2011)
Róka Hasa Rádió (2009)
Tûnõ idõ tárlat (2004)
Microcosmos (2001)
Sublunary tragedies (1999)
Cor Cordium (demo) (1999)
Datum vydání: Úterý, 12. května 2009
Vydavatel: Epidemie Records
Stopáž: 01:08:10
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.